Postní cesta k Velikonocům 2025

V prvním čtení budeme sledovat putování Izraelitů dávno před narozením Ježíše. Byla to strastiplná cesta plná mocných Božích divů, která byla tak významná, že si ji Židé každý rok připomínali svátky, které nazývali Pascha – Velikonoce.
V evangeliu budeme putovat s Ježíšem, sledovat jeho pozemskou cestu (jeho putování na poušti, provází ho apoštolové, jeho učení a uzdravování při cestách po zemi, jeho cestu na oslátku, křížovou cestu – konec té cesty není na kříži, ale Ježíšovo zmrtvýchvstání.

Každou postní neděli se můžete přidat k některé skupince dětí (rozdělených podle věku). Venku před kostelem si čteme zkrácené 1. čtení a evangelium, povídáme si nad tématem a tvořivě doplňujeme novou kartičku. Slepením kartiček vzniknu na Velikonoce leporelo.
Úvodní kartičku a začátek cesty dostaly děti na 1. neděli postní, další budou následovat. Pokud bude vaše dítě někdy chybět, snadno si doplníte kartičku doma podle uvedených rozměrů. Cesta bude navazovat vždycky uprostřed v šířce 3 cm.

1.     (9/3) Jsme na cestě

1. ČTENÍ Dt 26,4-10
Mojžíš řekl lidu:
Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou. Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zem, zem oplývající mlékem a medem.

EVANGELIUM Lk 4,1-13
Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého. Duch ho vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. Ty dny nic nejedl, a když uplynuly, vyhladověl. Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se z něho stane chléb!“
Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Nejen z chleba žije člověk“.

Všichni jsme každý den na nějaké cestě, někam jdeme (do školy, do práce, na výlet…). I poutnice Luce, Mojžíš, Ježíš – tady na cestě po poušti. Jaká je cesta? Jak se cítíme? Co musím udělat, abych došel? Bolí nás nohy, máme žízeň, přichází únava nebo lenost, ale chceme vytrvat, nekňourat, nevyčítat. Na konci cesty oceníme, že jsme vydrželi.

Symbol: kamínky, stopy
(Nalepit kamínky – mohu symbolizovat překážky, natisknout stopy. Na úvodní stránku děti mohou nakreslit sebe a kdo s nimi půjde na cestě.

2.     (16/3) Na cestě – smlouva, křižovatka

1. ČTENÍ Gn 15,5-12.17-18

Bůh pravil Abrámovi:”Já jsem Hospodin, já jsem tě vyvedl z Uru Chaldejců, abych ti dal tuto zemi do vlastnictví.” Abrám řekl: “Pane, Hospodine, podle čeho poznám, že ji dostanu do vlastnictví?” Bůh mu řekl: “Vezmi pro mě jalovici, kozu, berana, všechny tříroční, pak ještě hrdličku a holoubě.”
Abrám mu přinesl všechna tato zvířata, rozpůlil je a položil jednu polovici proti druhé. Ohnivá pochodeň přešla mezi oběma částmi zvířat. V ten den uzavřel Hospodin s Abrámem smlouvu a řekl: “Tvému potomstvu dávám tuto zemi.”

EVANGELIUM Lk 9,28b-36

Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Objevil se oblak a zahalil je. Když se octli v oblaku, padla na ně bázeň.
Z oblaku se ozval hlas: “To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!”

Symbol: světlo (pochodeň), rozcestník

3.     (23/3) Povolání, průvodce.

1. ČTENÍ Ex 3,1-8a.13-15

 Mojžíš pásl stádo svého tchána Jitra. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně, který šlehal ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel.
Mojžíš si řekl: “Půjdu se podívat na ten zvláštní zjev, proč keř neshoří.” Když Hospodin viděl, že se přichází podívat,  zavolal ze středu keře: “Mojžíši, Mojžíši!” A on odpověděl: “Tady jsem!”
Hospodin pravil: “Viděl jsem bídu svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek; ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl je z oné země do země úrodné a širé, do země oplývající mlékem a medem.”
Mojžíš pravil Bohu: “Hle, já přijdu k synům Izraele a řeknu jim: ‘Posílá mě k vám Bůh vašich otců.’

EVANGELIUM Lk 13,1-9

Ježíš vypravoval toto podobenství:
 “Jeden člověk měl na své vinici zasazený fíkovník a přišel na něm hledat ovoce, ale nic nenašel. Proto řekl vinaři: ‘Hle, už tři léta přicházím hledat ovoce na tomto fíkovníku, a nic nenacházím. Poraz ho! Proč má zabírat půdu?’ On mu však odpověděl: ‘Pane, nech ho tu ještě tento rok. Okopám ho a pohnojím, snad příště ovoce ponese. ‘

Symbol: keř – doplnit hořící keř nebo fíky. Ukázka fíků.

4.     (30/3) Bůh dává chléb a ruce k práci

1. ČTENÍ Joz 5,9a.10-12

Synové Izraele se utábořili v Gilgalu a slavili Velikonoce čtrnáctého dne toho měsíce večer na jerišských planinách. Na druhý den po Velikonocích jedli z úrody té země: nekvašené chleby a pražená zrna. Téhož dne přestala (padat) mana. Byl to druhý den, když jedli z úrody té země. Synové Izraele už neměli manu, toho roku jedli z výnosu země Kanaán.

EVANGELIUM Lk 15,1-3.11-32

Ježíš pověděl toto podobenství:  “Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: ‘Otče, dej mi z majetku podíl, který na mě připadá.’ On tedy rozdělil majetek mezi ně. Netrvalo dlouho a mladší syn sebral všechno, odešel do daleké země a tam svůj majetek rozmařilým životem promarnil.
Když všechno utratil, nastal v té zemi velký hlad, a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho hospodáře v té zemi. Ten ho poslal na pole pást vepře. Rád by utišil hlad lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedal.
Tu šel do sebe a řekl: ‘Kolik nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já tady hynu hladem! Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už nejsem hoden, abych se nazýval tvým synem. Vezmi mě jako jednoho ze svých nádeníků!’ Vstal a šel k svému otci.
Když byl ještě daleko, otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal ho a políbil. Syn mu řekl: ‘Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už nejsem hoden, abych se nazýval tvým synem.’ Ale otec nařídil služebníkům: ‘Honem přineste nejlepší šaty a oblečte ho, dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy! Přiveďte vykrmené tele a zabijte ho! A hodujme a veselme se, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen!’ A začali se veselit.

Symbol: chléb – ukázat nekvašený arabský chléb, rozdělit každému kousek

5.    (6/4) Bohu záleží na lidech, zachraňuje jim život

1. ČTENÍ Iz 43,16-21

Tak praví Hospodin, který vytvořil v moři cestu, v mocných vodách stezku, který (k soudu) vyvedl vozy i koně, vojsko i silné reky;
Divoká zvěř mě oslaví, šakalové a pštrosi, že jsem dal vodu na stepi, řeky na poušti,
abych napojil svůj lid, svého vyvoleného, lid, který jsem stvořil pro sebe.“

EVANGELIUM Jan 8,1-11

Učitelé Zákona a farizeové přivedli k Ježíšovi ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: “Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?” Ježíš jim řekl: “Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí po ní kamenem.” Když to uslyšeli, jeden za druhým se vytráceli, starší napřed, až zůstal on sám a žena před ním.
Ježíš se vzpřímil a řekl jí: “Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?” Odpověděla: “Nikdo, Pane.” Ježíš řekl: “Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš! “

Symbol: žena, lidé

(13/4) Květná neděle – cesta slávy a cesta křížová – vedoucí k vzkříšení