Synoda o synodalitě
a naše farnost

Slovo synodalita znamená společná cesta, společné putování. Je charakteristikou církve, abychom kráčeli spolu, abychom společně hledali cestu, odpovědi na otázky, společně se radovali a navzájem si dokázali pomoci v nesnázích. Protože tento dynamický život církve potřebuje občas nový impuls, svolal papež František synodu, tj sněm (nejen) biskupů, o synodalitě.

Cílem synody není vyprodukovat dokumenty, nýbrž dát vzklíčit snům, probudit proroctví a vize, přinést novou naději, rozhojnit důvěru, obvázat rány, navázat vztahy, dát zazářit nadějeplnému úsvitu, učit se jedni od druhých a vytvořit prostor pro růst bohaté inspirace, která bude osvěcovat mysl, rozehřívat srdce, rukám navrátí sílu.“
Přípravný dokument Synody o synodalitě, čl. 32

Pozvání, které se neodmítá

Synoda se tedy netýká jen biskupů nebo těch, kteří mají v církvi přímou zodpovědnost, ale začíná teď, u každého z nás a ve společenství našich farností, všech křesťanů i lidí „nekostelních“. V malých skupinách o 8 – 12 lidech jsme zváni společně, v modlitbě a dynamice vzájemného naslouchání, vedeni Duchem Svatým, hledat odpovědi na otázky, které před nás staví dnešní doba a na které můžeme odpovědět jen v síle společenství. Setkání skupiny by proběhlo na dvakrát. Závěry dialogu koordinátor každé skupinky pošle na arcibiskupství, kde poslouží jako podklady pro práci synodálního týmu na úrovni arcibiskupství, poté české církevní provincie a nakonec synody biskupů v Římě v r. 2023.

Synodální proces by tak přinesl plody jak pro naši farnost, tak pro celou církev.

Více na stránkách arcibiskupství Synoda 2021 – 2023 ROZCESTNÍK nebo velmi dobrý přehled materiálů o synodě na stránce farnosti Cheb.

Předkládáme vám proto 10 témat, můžete si zvolit jedno z nich anebo navrhnout jiné, které by vás zajímalo a přihlásit se do 5.12.2021 on-line ZDE, případně v neděli před nebo po mši svaté na formulářích, které budou k dispozici na postranních oltářích vzadu v kostele. Napište nám také, prosím, kdo by byl ochoten pro službu koordinátora skupinky. Potom vás budeme kontaktovat ohledně konkrétního setkání.

I. NA SPOLEČNÉ CESTĚ

V církvi a ve společnosti jdeme bok po boku po stejné cestě. Kdo jsou ve vaší místní církvi ti, kdo „putují společně“? Když říkáme „naše církev“, kdo do ní patří? Kdo od nás chce, abychom šli společně? Kdo jsou ti, kdo putují po stejné cestě i mimo církevní obvod? Kteří lidé nebo které skupiny jsou opomíjeny, ať už úmyslně či prakticky?

II. NASLOUCHAT

Naslouchání je první krok, ale požaduje otevřené srdce bez předsudků. Komu dluží naše místní církev naslouchání? Jak jsou přijímáni laici, zvláště mladí lidé a ženy? Jak spolupracujeme se zasvěcenými lidmi? Jaký prostor má hlas menšin, lidí opovrhovaných a vyloučených? Dokážeme popsat předsudky a stereotypy, které nám brání v naslouchání? Jak nasloucháme společenskému a kulturnímu prostředí, ve kterém žijeme?

III. UJMOUT SE SLOVA

Všichni jsou zváni, aby hovořili odvážně a otevřeně (parrhesia), tedy se zapojením svobody, pravdy a dobrosrdečnosti. Jak v našem společenství a v jeho různých skupinách uplatňujeme svobodnou a upřímnou komunikaci bez dvojakostí a oportunismu? Jak komunikujeme se společností, do které patříme? Kdy a jak se nám daří říci to, co nám leží na srdci? Jak funguje vztah s médii (nejen s katolickými)? Kdo vystupuje jménem křesťanského společenství a nakolik je mu nasloucháno?

IV. SLAVIT

„Společné putování“ je možné jen tehdy, pokud má základ ve společném naslouchání Božímu slovu a ve slavení eucharistie. Jak intenzivně udává směr našemu „společnému putování“ modlitba a mše svatá? Inspirují naše nejdůležitější rozhodnutí? Jak podporujeme aktivní účast všech věřících na liturgii a vykonávání úlohy posvěcování? Jaký prostor má služba lektora a akolyty?

V. SPOLUZODPOVĚDNOST ZA MISIJNÍ POSLÁNÍ

Synodalita slouží misijnímu poslání církve, ke kterému jsou povoláni všichni členové. Všichni jsme misionáři. Jak je každý pokřtěný zván, aby byl protagonistou misijního poslání? Jak podporuje společenství své členy, kteří jsou zapojeni do služby společnosti, jakou je sociální oblast, politika, vědecký výzkum, vyučování, prosazování sociální spravedlnosti, ochrana lidských práv, péče o společný domov atd.? Jak jim církev pomáhá, aby vnímali toto své poslání v misijním duchu? Jak probíhá rozlišování při rozhodování o účasti na misijním poslání? Kdo se ho účastní?, Jak byly s pohledem na účinné křesťanské svědectví začleněny a do synodálního stylu a zúročeny různé tradice, které jsou bohatstvím mnoha církví, zvláště církví východních? Jak funguje spolupráce v oblastech, kde se nacházejí různé církve sui iuris?

VI. VÉST DIALOG V CÍRKVI A VE SPOLEČNOSTI

Dialog je proces vytrvalosti, který zahrnuje také ticho a utrpení, ale je schopen zúročit zkušenosti lidí a národů. Jaký je prostor pro dialog a jak je dialog veden uvnitř naší místní církve? Jak jsou zpracovávány názorové střety, konflikty, těžkosti? Jak podporujeme spolupráci s okolními diecézemi, s řeholními společenstvími na našem území, s laickými sdruženími a hnutími a mezi nimi? Jaké jsou naše zkušenosti s dialogem, se zapojováním věřících jiných náboženství a s těmi, kdo nevěří? Vede církev dialog s různými společenskými institucemi a učí se od nich, například svět politiky, kultury, občanská společnost, chudí?

VII. S JINÝMI KŘESŤANSKÝMI DENOMINACEMI

Dialog s křesťany jiných denominací, se kterými nás pojí jediný křest, má na synodální cestě zvláštní místo. Jaké vztahy máme s bratry a sestrami jiných křesťanských vyznání? Jakých oblastí se týkají? Jaké plody a jaké těžkosti nám toto „společné putování“ přineslo?

VIII. AUTORITA A SPOLUÚČAST

Církev synodální je církví, ve které je uplatňována spoluúčast a spoluzodpovědnost. Jak definovat cíle, ke kterým směřovat? Jakou cestou jich dosáhnout a jaké kroky podniknout? Jak uplatňovat autoritu v naší místní církvi? Do jaké míry je týmová práce a spoluzodpovědnost zaběhlou praxí? Jak fungují orgány synodality v místní církvi? Přináší své plody?

IX. ROZLIŠOVAT A ROZHODOVAT

V synodálním stylu se rozhoduje na základě rozlišování, na základě konsensu, který vyplývá ze společné poslušnosti Duchu Svatému. Jaké postupy a jaké metody používáme při společném rozlišování a rozhodování? Jak je můžeme vylepšit? Jak podporujeme spoluúčast v procesech rozhodování uvnitř hierarchicky strukturovaných komunit? Jak propojujeme fázi poradní s fází rozhodovací, proces tvorby rozhodnutí (decision-making) s procesem přijetí rozhodnutí (decision taking)? Jak a jakými prostředky podporujeme transparentnost a zodpovědnost?

X. FORMOVAT SE V DUCHU SYNODALITY

Spiritualita společného putování se má stát výchovným principem pro formaci člověka a křesťana, rodiny i komunity. Jak formujeme lidi, zvláště ty, kteří zastávají v křesťanském společenství odpovědné úlohy, k tomu, aby byli více schopni „putovat společně“, aby si navzájem naslouchali a vedli dialog? Jakou formaci k rozlišování a k vykonávání autority nabízíme? Jaké nástroje nám pomáhají chápat různé dynamické projevy kultury, do které jsme ponořeni, a jejich dopad na náš církevní styl?

Za farní koordinační tým

František Slavíček

MENU